Pro začátek, abych se měl kam odkazovat v budoucích článcích, trochu toho Lungauského místopisu.
Oblast připomíná tvarem dlaň pravé ruky, akorát se dvěma palci a pěti prsty 🙂 Střední a jihovýchodní část tvoří dlaň – je tvořena z jednotlivých nížin a oblých kopců Mitterberg a Swarzenberg a plynule přechází do oblasti Nockberge, tedy krajiny zelených, ledovci zaoblených homolí.
Z dlaně od západu na sever vyráží 7 dlouhých, úzkých údolí. První „palec“ je údolí Muhr, které sahá až na hranici vysokých Taur. Na konci údolí se tyčí nejvyšší hora Lungau, 3 076 metrů vysoký Grosser Hafner a také zde pramení řeka Mur, jedna z dlouhých rakouských řek, která teče až na Slovinsko-Chorvatsko-Maďarské pomezí, kde se vlévá do Drávy a následně do Dunaje.
Druhý palec je údolí Zederhaus, na jehož konci naleznete chráněnou přírodní rezervaci Riedlingtal, jejíž návštěva opravdu stojí za to. Údolím vede dálnice Salzburg – Villach, která se na jeho konci noří do Tauernského tunelu v masivu Mosermandelu, spolu s Weisseckem nejvýznačnější hory okolí.
Třetím údolím je Tweng, kudy vede hlavní silnice z Mauterndorfu nahoru do sedla Obertauern a dále na Radstadt – dříve jediná spojnice se světem směrem na sever. Charakter hor – podobně jako v Zederhausu – je zde hodně rozeklaný, tvořený světlými odstíny hornin. I v létě zde hory na sluníčku září…
No a nyní oblast, které pracovně říkám „4 údolí“. Od západu k východu jsou to hluboká, dlouhá údolí zaříznutá do Niedere Tauern a charakter hor je tu opět trochu jiný. Ačkoliv jsou si údolí na první pohled podobná, tak jako ve zbytku Lungau – nebo obecně na horách – platí, že každé nabízí úplně jiné terény, rozhledy i zážitky.
Okresním městem je Tamsweg, kde naleznete veškerou infrastrukturu vč. např. nemocnice. Dalšími významnými městečky jsou v okolí Mariapfarr (lázně, statisticky nejvíce slunečních dní v roce), a Mauterndorf (historické městečko mezi dvěma středisky, se středověkým hradem).
Na jižní straně oblasti jsou nejvýznačnější centra St. Michael im Lungau (kde mám své „kořeny“ a nejlepší místní znalost) a St. Margarethen. Obě městečka žijí v zimě i v létě, mají krásný, historický, vysokohorský nádech a v sezóně jsou typickými turistickými středisky, díky svému umístění mezi dvěma největšími lyžařskými středisky. Ze St. Michael vede 6 km dlouhé stoupání do sedla Katschberg, dříve jedinou spojnicí údolí směrem na jih.
Jednotlivá údolí mají svá správní centra o stejném jméně, jako jsem zvolil pro jejich pojmenování, a tedy: Muhr, Zederhaus, Tweng, Weisspriach, Göriach a Lessach, výjimkou je Lignitztal, kde nejbližší větší místo je Mariapfarr. Posledním městečkem, které leží na východní hranici Lungau tam, kde řeka Mur opouští údolí, je Ramingstein, nad nímž se také tyčí středověký hrad Finstergrün.
Pokud budete v mém povídání někdy tápat, nebo zrovna nesedíte u mapy, do tohoto článku se můžete vracet pro zorientování se 🙂