Tipy a triky
Katschberg
S rodinou a dětmi
Jednou z „rodinných“ sjezdovek v tomto středisku je č. 11 z vrcholu Ainecku zpět na Katschberg. Nahoru je to cca 7 minut trojsedačkou a dolů pak 4 800 metrů sjezdovky o příjemném sklonu a šířce, která se přirozeně kroutí a nikam vás nenutí spěchat.
U spodní stanice je pokladna i WC, nahoře pak vrcholová restaurace Adlerhorst s vyhlídkovou terasou.
Růžice
Pro zvídavější lyžaře je na vrcholu Ainecku umístěna malá kamenná rotunda, ve které se nachází kovová růžice s vyznačením všech viditelných významných hor a dalšími informacemi.
Děti a začátečníci
Úplní začátečníci mohou využít svah č. 1 Tellerlift (krátký, placatý, poma) a následně se přesunout na č. 2 Königswiesen (dlouhý, placatý, čtyřsedačka).
Vedle sjezdovky č. 2 Königswiesen je také samostatná oplocená část s vlekem a atrakcemi pro děti, kde se můžete pohybovat zcela bezpečně odděleni od provozu na sjezdovce, nebo děti za úplatu zanechat pod dozorem instruktorů a jít si zalyžovat.
Cesta do údolí po lyžích
Pokud bydlíte v údolí někde kolem St. Michael, můžete – v případě, že je dostatek sněhu – sjet až dolů po lyžích. Sjeďte svah č. 2 Königswiesen až dolů a pak plynule pokračujte rovně po lesní cestě. Čeká vás cca 6 km dlouhý sjezd (na jednom místě pozor na prudkou a úzkou zatáčku, jinak bezpečno), který vás dovede až do místní části Stranach, k zastávce ski-busu (pozor, cestou budete podjíždět jeden soukromý vlek typu kotva – zde neodbočovat, pokračovat stále rovně do lesa). Můžete tedy domů dojít nebo se svézt.
Parkoviště
Parkovišť je v areálu několik, ideální je asi hned za cedulí Katschberg zatočit doleva a znovu doleva, čímž se dostanete na velké parkoviště, kam také zajíždí ski-bus. Odtud vede most přes silnici a cesta, po které již lyžmo sjedete k hlavní pokladně umístěné mezi svahy Königswiesen a Tschaneckpiste.
Návrat k autu nebo ke ski-busu / přejezd na Aineck
Ideálně ze spodní části Gamskogelpiste nebo horní stanice čtyřsedačky Königswiesen nechte lyže jet přímo kolem silnice a za hospodou zatočte doleva. Následujte sešup, pod kterým můžete jen doleva (zpět na most přes silnici a tudíž k autu nebo ski-busu) anebo doprava směrem na pěší most ke spodní stanici sedačky na Aineck. Na tomto mostě je pohyblivý koberec pro lyžaře – opatrně na něj najeďte a nechte se svézt.
Společenské lyžování
Typické „společenské“ středisko je ta část Katschbergu, která se nachází vpravo na hoře Tschaneck. Je zde cca 12 sjezdovek propletených spojovacími cestami, 4 sedačky a 4 vleky. Ve spodní části se nachází hotely, restaurace, parkoviště a atrakce pro děti, na svazích potom lyžařské hütte. Bude zde asi největší koncentrace lyžařů všech úrovní, můžete zde využít služeb instruktorů nebo půjčoven, potkávat se a dávat si srazy.
Trochu klidněji je pak v jižní části hory, na svazích Freiberg a Sonnleiten, které jsou trochu dál a disponují „pouze“ kotvami. Jsou to však velice příjemné svahy na svezení...
Černá výzva
Na Katschbergu jsou dvě černé sjezdovky, každá na jedné straně. Číslo 3 Tschaneckpiste má prudší a hrbolatější vršek (spodní půlka je spíše červená), jinak je rovná, široká a dlouhá asi 1850 metrů.
Z vrcholu Ainecku pak vede č. 11a Direttissima, jejíž vršek má sklon 45 stupňů a celková délka činí 3 800 metrů. Často však bývá namrzlá nebo ledovatá, tak pozor 🙂
Více obecných informací naleznete v Oficiálních odkazech, Praktických informacích a na Blogu.
Aineck
Opačnou stranu Ainecku, vedoucí do údolí směrem k St. Margarethen, si užijí snad všichni, především pak milovníci carvingu a dlouhých sjezdovek. Nejdelší varianta z vrcholu až do údolí je č. 27 a její větve (s výstižným jménem A1), kde najedete mezi 6 500 až 8 000 metry.
Mám zde dvě oblíbené varianty:
- Sjezd z vrcholu po č. 28a Karabfahrt k hospodě Kösselbacherhütte, zde se nechám vyvézt kotvou Ainecklift a pokračuji dolů po A1
- Pak je ještě možnost v polovině A1, tam kde se rozdvojuje, zabočit doprava na č. 26 Sandrieserabfahrt a dojet ke spodní stanici gondoly Silver Jet 1. Spodek je sice placatý, člověk se ale vyhne často rozbředlému sněhu dole v údolí a pomalé dvousedačce zespoda ze St. Margarethen
Zóna vrchol
Většinou nejlepší sněhové podmínky. Všechny sjezdovky č. 28, 28a, 29 a 30 (varianty Karabfahrtu a Snowbowle) vedou na stejné místo k hospodě Kösselbacherhütte, nedá se tedy ztratit. Můžete to tu točit celý den a vozit se pouze gondolou.
Zóna střed
Číslo 25 Almenabfahrt je celkem zajímavá, dostanete se na ni buď odbočkou z A1 nebo kotvou Ainecklift. Číslo 24 Branntweinerabfahrt vede na „placku“ a je spíš pro začátečníky.
Jinak sem můžeme také počítat zkrácenou verzi A1, tak jak jsem o ní psal výše. Většinou jsou zde dobré sněhové podmínky a často je tu také o trochu lepší počasí v případě, že Katschberg nebo vrchol jsou v mraku.
Zóna údolí
Kromě samotné A1, která vede z vrcholu až dolů, je tu samostatná část náležející ke dvousedačce ze St. Margarethen. Dělí se na:
- Nordabfahrt – černá sjezdovka, často namrzlá, celou dobu vede přímo pod sedačkou
- Wildparkabfahrt – červená, kolem několika hospod, je zde možno vidět irské krávy, kamzíky, jeleny a lamy (nahoře je také možno změřit si čas na cvičném slalomu, start u hospody Aineckstubn)
- Schwaigabfahrt – varianta „zprava“ výše zmíněné, dojezd stejný
- Familienabfahrt – po většinu cesty modrá, lesní cesta s vyhlídkami do údolí, často špatně vysněžená
Úplně dole je pak cvičný svah s jezdícím kobercem, pomičkou a kotvou pro děti a začátečníky. Samozřejmě také pokladny, záchody, hospody, parkoviště atd.
Důležité je, že je zde druhá konečná ski-busu (ta první je na parkoviště na Katschbergu), takže odtud se můžete vrátit busem, pokud se vám nechce přes kopec.
Více obecných informací naleznete v Oficiálních odkazech, Praktických informacích a na Blogu.
Grosseck - Speiereck
Do tohoto střediska se také můžete dostat ze dvou stran – gondolou ze St. Martin a gondolou z Hammeru. Kyvadlový ski-bus však jezdí jenom do St. Michael, pokud byste chtěli busem na Hammer, musíte přestoupit na státní Post bus.
Děti a začátečníci
Úplná placka vede po hřebenu od vrchní stanice gondoly ze St. Martin a jmenuje se Stockerbodenabfahrt. Následně je možné se přesunout na dvojsedačku Trogalmbahn vedoucí z ústředního kotle a jezdit pouze spodní modrou část hlavní vrcholové sjezdovky.
Stejně tak se cvičné vleky a svahy nacházejí úplně dole v obou údolích – na spodních stanicích gondol v St. Martin a Hammeru.
Růžice
Pro zvídavější lyžaře je na cestě mezi vrchními stanicemi Sonnalmbahn a gondoly z Hammeru umístěna kovová růžice s vyznačením všech viditelných významných hor a dalšími informacemi. Stejně tak jsou některé vrcholy označeny na oknech rotundové hospody u gondoly z Hammeru.
Zóna vrchol
Z vrcholu Speierecku vede hlavní sjezdovka o délce kolem 3 000 metrů. Je široká a plynulá, vršek má lehký nádech černé, zbytek je červený až modrý. Obsluhována čtyřsedačkou nabízí možnost „nabouchat kilometry“.
Z vrcholu je nádherný výhled a díky výšce zde nejdéle bývá kvalitní přírodní sníh i na jaře.
Pod vrcholovým hangem je odbočka doleva, která má opět lehký nádech černé a je kratší, ovšem s placatým dojezdem.
Zóna střed
Jedná se hlavně o kopec Grosseck – hlavní sjezdovka Steilhang Grosseck (třísedačka), spojovací cesta ke čtyřsedačce na vrchol Trogalmseen Abfahrt a „krkonošská“ sjezdovka Sonnenhang mittel (třísedačka) směrem do středového kotle.
Celkem příjemné svezení, kratší sjezdovky, často se používají jenom jako spojovací při přesunech z jedné hory na druhou.
Zóna údolí
Na obě strany vedou dlouhé (cca 5 500 metrů) sjezdovky až do údolí, které se vinou lesem a mění charakter mezi červenou a modrou (s krátkými úseky černé). Zpět se člověk dostane pohodlně gondolou, také se tu tedy „nasekat“ kilometry.
Z Grossecku do Hammeru se jedná o severní svah, je tedy častěji ledovatý. Lesem se také vine modrá lesní cesta pro rodiny s vyhlídkami a pohádkovými cedulemi, dole v údolí jsou pak cvičné svahy, hlavní restaurace a trochu té infrastruktury.
Ze Speierecku do St. Martin se jedná o jižní svah, zvláště dole tak bývá sníh rozbředlý. U spodní stanice je zastávka kyvadlového ski-busu mezi Katschbergem a St. Margarethen.
Více obecných informací naleznete v Oficiálních odkazech, Praktických informacích a na Blogu.
Fanningberg
Fanningberg je středisko, do kterého je nutno vyjet serpentinami autem nebo busem. Z parkoviště se tak dostanete do centra, kde vše začíná i končí, je tu umístěna infrastruktura a restaurace.
Fanningberg má trochu zvláštní charakter v tom, že nabízí nejvíce zcela černé anebo modré sjezdovky – červených tolik není. Můžete tedy celý den jezdit s dětmi po vyhlídkách nebo padat s kamarády ze střechy (příjemné je, že tyto černé sjezdovky mají dlouhý a rovný dojezd na modrou, takže to člověk může bezpečně „pustit“).
Toto středisko je také nejvíce umístěno „do hor“, z vrcholu má člověk pocit, že si na protilehlé štíty může „šáhnout“. Často tu tak můžete zažít třeba inverzi, kdy se nacházíte na sluníčku vysoko nad mraky.
Děti a začátečníci
Cvičné vleky s svahy se nacházejí kousek vlevo pěšky od hlavní sedačky. Později je možno vyjet hlavní šestisedačkou Samson-Sesselbahn na vrchol a vydat se oběma směry, buď modrá č. 1 nebo modrá č. 4.
Jižní kotva
Zcela odříznutá na jižním svahu, na odbočce z modré sjezdovky č. 4, se nachází příjemná lesní sjezdovka se dvěma variantami. Zpět ovšem musíte opět kotvou nahoru a na modrou č. 4, jinak to nejde.
V případě, že je dost sněhu, tak se dá zřejmě dostat ne předměstí Mauterndorfu (snad je tam i v provozu i obstarožní vlek – v tom případě by zde byl druhý přístup do střediska), osobně ale nemám zkušenost.
Více obecných informací naleznete v Oficiálních odkazech, Praktických informacích a na Blogu.